Narodil se 7.4.1933 ve Zdebořicích, okr. Klatovy. Do Chomutova se s rodiči a sourozenci přistěhoval v roce 1946. Po absolvování chomutovského gymnázia studoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze.
Po ukončení právnické fakulty přijal práci na umístěnku na prokuratuře v Mostě a následně v Lounech. Jeho práci náměstka okresního prokurátora v Chomutově ukončil vstup vojsk v srpnu 1968. K situaci se veřejně kriticky vyjádřil a na základě jeho výpovědi musel pracoviště Okresní prokuratury v Chomutově opustit.
Práci si našel jako právník Okresního ústavu národního zdraví v Chomutově. Často se zúčastňoval zdravotnických konferencí a sám na nich vystupoval. Mimo plnění pracovních povinností po celá léta svými právními radami pomáhal kolegům, zaměstnancům OÚNZ, ale i široké veřejnosti v Chomutově.
Vychoval dceru PaedDr. Bc. Soňu Valuškovou a syna MUDr. Tomáše Zahálku, kteří valnou část svého života pracují také v Chomutově.
Aktivně se věnoval veřejnému životu v Chomutově. Byl zakladatelem Protialkoholního sboru MěstNV v Chomutově. Měl členskou průkazku číslo 1.
Od roku 1969 pracoval dobrovolně a velmi aktivně jako funkcionář v oddíle Řecko římského zápasu VTŽ Chomutov. Při okresních, krajských a celostátních závodech působil v roli organizátora a moderátora. Při zahraničních zájezdech a soutěžích oddílu bral na sebe úlohu tlumočníka a organizátora výjezdů. V tomto prostředí se seznámil se svojí ženou MUDr. Jaroslavou Zahálkovou Turkovou, která působila jako lékařka oddílu zápasu a doprovázela zápasníky i na olympiády.
V letech 1988 – 1992 pracoval ve Školské radě Gymnázia v Chomutově. Jeho činnost se soustředila zvláště na oblast Školního řádu a správnost uzavírání smluv.
Od vzniku Střední zdravotnické školy v Chomutově vyučoval externě postupně předměty veřejné zdravotnictví, zdravotnické právo a latinský jazyk. Ke svým právnickým vědomostem si doplnil pedagogické minimum a tudíž byl plně kvalifikovaný pedagog. Vedení školy i studenti zdravotnické školy si cenili zvláště jeho výuku, kdy propojoval teorii zdravotnického práva s praxí v nemocnici a na poliklinice. Budoucí sestřičky ho vždy hodnotily jako spravedlivého, vstřícného a ochotného pedagoga. Následně k němu chodily pro rady již jako zaměstnankyně OÚNZ v Chomutově.
Po roce 1989 byl rehabilitován a mohl se vrátit do své pracovní pozice před rokem 1968 na místo náměstka státního zástupce. Nejprve na rok do Mostu a pak na Státní zastupitelství v Chomutově, kde pracoval do roku 1994. Po nástupu do důchodu působil jako právník na Okresní hygienické stanici v Chomutově.
Rodina, spolupracující kolegové i spoluobčané v Chomutově si ho cenili zvláště jako spravedlivého člověka s mimořádnými morálními vlastnostmi. Jeho chování vždy bylo čestné a příkladné.
Zemřel 20.1. 2016 v Chomutově.