2023

Milan Pecák se narodil roku 1962. Je to český malíř, grafik a ilustrátor. Zároveň je také členem Unie výtvarných umělců České republiky a International association of art. Jeho umělecké práce jsou zastoupeny v soukromých i veřejných sbírkách v Německu, Rakousku, Itálii, Švédsku a USA, ale také i po České republice, například v Chomutově v Rytířském sále starobylé radnice. Milan Pecák pracoval několik let ve Filmovém studiu Barrandov jako asistent architekta. Podílel se na filmových scénách pro filmy Pan Tau, Křeček v noční košili a mnoho jiných. Při práci na filmu s názvem Zastihla mě noc dostal nabídku od režiséra Juraje Herze vytvořit plakát pro tento film. Od té doby se začíná vedle navrhování filmových scén profesionálně věnovat tvorbě filmových plakátů pro české filmy Podfuk, Krajina s nábytkem, Indiana Jones a chrám zkázy a spousta dalších. Plakát, který vytvořil pro americký film Hořící Mississippi byl vybrán na mezinárodní výstavu filmového plakátu v Japonsku. Jeho návrh plakátů využívá například i chomutovský klub iluzionistů nebo Městské divadlo a další volnočasové kluby v Chomutově. Milan Pecák navrhl také mnoho obálek knih a časopisů nebo také spoustu firemních log. Zabývá se i další užívanou grafikou. Je například autorem grafického zpracování nápisu „Městské divadlo“ umístěného na budově divadla. Ve své volné tvorbě se nyní věnuje převážně malbě obrazů a digitální grafice. Ve spolupráci s architekty vybavuje svými obrazy a grafikou moderní interiéry jako například ředitelství Výstaviště Praha, interiér pražského hotelu Čechie a mnoho dalších.

Narodil se 7.4.1933 ve Zdebořicích, okr. Klatovy. Do Chomutova se s rodiči a sourozenci přistěhoval v roce 1946. Po absolvování chomutovského gymnázia studoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Po ukončení právnické fakulty přijal práci na umístěnku na prokuratuře v Mostě a následně v Lounech. Jeho práci náměstka okresního prokurátora v Chomutově ukončil vstup vojsk v srpnu 1968. K situaci se veřejně kriticky vyjádřil a na základě jeho výpovědi musel pracoviště Okresní prokuratury v Chomutově opustit. Práci si našel jako právník Okresního ústavu národního zdraví v Chomutově. Často se zúčastňoval zdravotnických konferencí a sám na nich vystupoval. Mimo plnění pracovních povinností po celá léta svými právními radami pomáhal kolegům, zaměstnancům OÚNZ, ale i široké veřejnosti v Chomutově. Vychoval dceru PaedDr. Bc. Soňu Valuškovou a syna MUDr. Tomáše Zahálku, kteří valnou část svého života pracují také v Chomutově. Aktivně se věnoval veřejnému životu v Chomutově. Byl zakladatelem Protialkoholního sboru MěstNV v Chomutově. Měl členskou průkazku číslo 1. Od roku 1969 pracoval dobrovolně a velmi aktivně jako funkcionář v oddíle Řecko římského zápasu VTŽ Chomutov. Při okresních, krajských a celostátních závodech působil v roli organizátora a moderátora. Při zahraničních zájezdech a soutěžích oddílu bral na sebe úlohu tlumočníka a organizátora výjezdů. V tomto prostředí se seznámil se svojí ženou MUDr. Jaroslavou Zahálkovou Turkovou, která působila jako lékařka oddílu zápasu a doprovázela zápasníky i na olympiády. V letech 1988 – 1992 pracoval ve Školské radě Gymnázia v Chomutově. Jeho činnost se soustředila zvláště na oblast Školního řádu a správnost uzavírání smluv. Od vzniku Střední zdravotnické školy v Chomutově vyučoval externě postupně předměty veřejné zdravotnictví, zdravotnické právo a latinský jazyk. Ke svým právnickým vědomostem si doplnil pedagogické minimum a tudíž byl plně kvalifikovaný pedagog. Vedení školy i studenti zdravotnické školy si cenili zvláště jeho výuku, kdy propojoval teorii zdravotnického práva s praxí v nemocnici a na poliklinice. Budoucí sestřičky ho vždy hodnotily jako spravedlivého, vstřícného a ochotného pedagoga. Následně k němu chodily pro rady již jako zaměstnankyně OÚNZ v Chomutově. Po roce 1989 byl rehabilitován a mohl se vrátit do své pracovní pozice před rokem 1968 na místo náměstka státního zástupce. Nejprve na rok do Mostu a pak na Státní zastupitelství v Chomutově, kde pracoval do roku 1994. Po nástupu do důchodu působil jako právník na Okresní hygienické stanici v Chomutově. Rodina, spolupracující kolegové i spoluobčané v Chomutově si ho cenili zvláště jako spravedlivého člověka s mimořádnými morálními vlastnostmi. Jeho chování vždy bylo čestné a příkladné. Zemřel 20.1. 2016 v Chomutově.